Kapitola XXIV.

1. listopadu 2014 v 20:55 | Dylan |  Secrets of loneliness
Tak konečně pokráčko, tak si ho užijte a těším se na komenty :D



(Liam)
Celou dobu jsem se snažil pochopit tu podivnou atmosféru, co na oslavě panovala. Vím, že hlavním zdrojem byli Chris s Derekem, ale co ti ostatní? Všichni se chovali jako vyměnění. Začalo to hned naším příchodem. Už v autě jsem si všiml, že má řetízek schovaný pod tričkem a ani Chrisovi to neuniklo. Tohle mě překvapilo, protože něco takového nikdy neudělal. Vždy ho měl tak, aby byl vidět a to i v době, kdy spolu nemluvili. Chvíli na to se objevil incident se Sam, kterému nikdo nerozuměl a to ani Elena, která byla ohledně Sam vždy v obraze. Avšak Derek v obraze očividně byl a šel to s ní řešit jinam. Další olej do ohně. Chrisovi nikdy nevoní, když jsou ti dva spolu. Pamatuju si, jak kdysi přišel domů úplně na mol. Pomáhal jsem mu do postele a přitom se ho ptal, proč se tak zřídil. Kupodivu se rozpovídal a stěžoval si na Sam, jak se kolem Dereka pořád motá a jemu to nevadí. Všichni jsme věděli, že Sam má oči jen pro Dereka a bezmezně ho miluje a to Chrise nehorázně iritovalo. Dokonce jí prý jednou pohrozil, že když si nedá pozor, ublíží jí. No a poslední kapkou byl příchod vrchního soudce Roota, kterého nemůže ani cítit. Netuším, co si ti dva v minulosti udělali, ale Chrisovi to očividně stále leží v žaludku a rozhodně to má co dělat s jeho pobytem v Pittsburghu. Takže sečteno podtrženo se všechno semklo proti Chrisovi a ten celou dobu pěnil. Díky bohu zažil i hezké chvilky. Hlavně ho nadchla ta mp3 co jsem mu pořídil, pak málem omdlel z Derekových hodinek a nakonec se tam objevila Anna, která svým příchodem oslavu oživila. To sice zase nepřidalo na náladě mámě s tátou, ale co, hlavní je že byl brácha šťastný. Dokonce si ho pak Derek někam odtáhl, a když se vrátili, zdálo se, že to mají mezi sebou vyjasněné. V neděli to už zase šlo po starém. Ráno se v bytě objevil brácha a než psi stačili Dereka vzbudit, vytáhl je ven. Já už vzhůru byl. V noci jsem špatně spal, neboť se mi zdálo, že mi u postele stojí Ryan s nožem. Docela psycho řekl bych. Než se ti tři vrátí, já začnu připravovat snídani a to už se ke mně přidá Derek a dá vařit kafe. Ale řeknu vám, že z něj po ránu vždycky slušně šílím. Vyzařuje z něj totiž tak silná sexuální aura, až mi připomíná bájné inkubusy. Navíc dneska na sobě má jenom volné kalhoty, které mu visí nebezpečně nízko. Spolu s jeho vypracovaným tělem posetým jizvami a charismatickým obličejem je pohledem pro bohy.
"Dej si bacha, abys mě nevykoukal a utři si tu slinu," vyruší mě z myšlenek objekt mého zájmu, který se očividně náramně baví. Rychle si sáhnu na pusu, abych zjistil, že mi žádná slina neteče. Zmetek, jednoduše si ze mě utahuje.
"Promiň, jen jsem se zamyslel," omluvím se a radši dokončím snídani. Do toho se vrátí brácha, který Dereka sjede hladovým pohledem. Ten ale vidím jen já. Derek rozlévá kafe a je k němu zády.
"Jak jsi tohle dokázal?" vydechne Derek, když se psiska vyčerpaně složí na koberec před televizí a je jim úplně jedno, že po nich Ebi zvědavě leze. Takhle vyřízené jsem je ještě nezažil a to s nimi byl venku asi jenom hodinku.
"Jsem jednoduše nejlepší," řekne s úsměvem od ucha k uchu. Jen nechápavě protočím oči a pustím se do snídaně. Derek se komentáře také zdrží, neboť se na tohle nic říct nedá. Tajně sleduji jejich konverzaci, která se nedlouho potom rozjede, a porovnávám jí s tou, kterou Derek vedl s Patrikem. V jistých momentech se hodně liší. Přijde mi, že s Patrikem je tak nějak uvolněnější. Nevím čím to je, ale takhle se mi to jeví.
"Zítra jedu do věznice Muncy vyslechnout Sabrininy spoluvězenkyně, chceš se přidat? Myslím, že je to dobrá zkušenost," nadhodí najednou do debaty pracovní záležitost. Nevím, o co jde, ale při zmínce o vězení se mi znovu vybaví ten hrozný sen. Nejde mi do hlavy, proč se mi o tom tak náhle začalo zdát.
"Jasně, jsem zvědavej na tvé výslechové metody," souhlasí a už se domlouvají, v kolik ho vyzvedne. Je opravdu zvláštní, že tihle dva dělají zrovna poldy. Dřív bych si je představil jako cokoliv, ale jako muže zákona opravdu ani ve snu. I když čemu se divím, když jejich otcové jsou státní zástupce a soudce. Vlastně jen mamka nemá nijak významnou práci. Má malý podnik kde navrhuje oblečení. Modely má opravdu hezké a vkusné, ale prodej je jen minimálně nad průměrem. Jejím snem je být slavnou módní návrhářkou jako je Blanka Matragi, ale obávám se, že se jí to nikdy nesplní. Na poledne se sejdu s Elliotem a zajdeme společně na oběd do naší oblíbené restaurace U Dvou koní. Líbí se nám tu, protože tu jsou přiměřené porce a navíc podávají i kafe a zákusky. Interiér připomíná farmu a díky tomu to tu působí útulně.
"Co si dáš? Dneska je to na mě a nechci slyšet žádné odmlouvání," upozorním ho hned na začátku. Vím, že nemá rád, když za něj platím, ale když mu to podám takhle tak ani moc neprotestuje. Vždycky se ohrazuje tím, že není holka, u které se sluší, když jí muž zve.
"Když si to tak přeješ. Asi si dám kuřecí polévku a karbanátky s bramborem. Co ty?" odpoví mi a přitom si neodpustí komentář k onomu placení.
"Hmm, ta polévka nezní špatně, ale dám si k tomu zapečené těstoviny," rozhodnu se a vzápětí to diktuju číšníkovi. K tomu ještě objednám pití, které ihned přinesou. Naliju si sprite do skleničky a trochu nepřítomně ji do sebe začnu lít. Na mysl mi totiž znovu vyplul Ryan. Zajímalo by mě, co asi teď dělá. Už si pohrávám s myšlenkou, že se zeptám Dereka, zda by bylo možné ho navštívit. Přes něj by to mohlo jít, jakožto muže zákona.
"Co se děje? Celou dobu jsi myšlenkami jinde," probere mě starostlivý hlas mého zlatíčka. Ten si mě prohlíží jako pod lupou a ve tváři znaky obav.
"Uvažuju, že půjdu navštívit Ryana, ale nechci se o tom bavit. Není to dobré téma k obědu," řeknu mu pravdu a jsem rád, když to nerozvádí. Asi je stejného názoru jako já. Chvilku na to nám přinesou oběd, do kterého se s chutí pustíme. Při jídle si plánujeme příští víkend, kdy chceme zajít do zábavného centra, které mají otevírat. Má to být událost měsíce a tak si to nesmíme nechat ujít.
"Hele Liame není támhleto Patrik?" změní najednou téma a hlavou ukazuje ke dveřím. Rychle se otočím a opravdu. Ve dveřích stojí Patrik a s ním starší, trochu podsaditější muž v drahém obleku. Tak to je opravdu nečekané. Nikdy bych nevěřil, že tu na něj narazíme, navíc to jistě není restaurace sedící úrovni jeho doprovodu. Ten Patrika drží kolem pasu a tak ho vede k volnému stolu ve vedlejší řadě a jen kousek od nás. Díky tomu na ně mám dokonalý výhled.
"Opravdu hezká restaurace. Chodíš sem se svými klienty často, drahoušku?" zeptá se ten muž, když si to tu prohlédne. My to samozřejmě slyšíme a hned nám dojde, čím se Patrik asi živí. Další nečekaná informace.
"Jen výjimečně a jen s těmi co mě dokáží dostatečně uspokojit," odpoví mu upřímně a Elliot se málem udusí kouskem karbanátku. Postřehnu, jak Patrik trochu pootočí hlavu naším směrem a nenápadně se usměje. Díky tomuto gestu mi dojde, že o nás ví a také ví, že je posloucháme. Sakra, mohlo mě to napadnout. Vždyť vím, jak dobrý sluch má. Radši se o ně přestanu zajímat a navedu řeč zpět k našemu předešlému tématu. Elliot se rád přidá a po chvilce už zapomeneme, že tu Patrik vůbec je. Když dojíme, objednáme si kafe a malý zákusek jako sladkou tečku. Než nám to přinesou, zajdu si na WC, kde se jako naschvál srazím s Patrikem. Dnešek mi vážně nepřeje.
"Na obědě s přítelem?" zeptá se, když se snažím kolem něj proplout. Tak to mi moc nevyšlo.
"Ano, jak jste poznal, že to jsme my?" zeptám se nechápavě.
"Podle vůně. Dokážu lidi poznat podle vůně, hlasu ale i stylu chůze. Vy lidi poznáváte podle tváře, já takhle," osvětlí mi svůj způsob poznávání lidí.
"To je zajímavé, i když zrak to nenahradí. Rád jsem vás zase viděl. Na shledanou," rozloučím se s ním, když jsem tu hotov.
"Já taky, měj se a pozdravuj Dereka," obdaří mě úsměvem a tím naší debatu ukončíme. Rychle se vrátím za Elliotem, kterému o tom hned řeknu. Ten je tím trochu šokovaný, ale rozhodneme se to už nerozpitvávat. Nakonec v restauraci strávíme něco málo přes dvě hodiny a já pak Elliota doprovodím na autobus. Velmi nerad se s ním loučím, ale musím. Už doma nespal několik dní a tak se ho teď na nějaký čas musím vzdát. Zase takovou volnost nám Aaron nedopřeje. Dovleču se domů, kde najdu Dereka se sklenkou vína, jak sleduje odpolední zprávy.
"Čau, brácha už šel?" zeptám se, protože ho tu nikde nevidím.
"Čau, ne je v koupelně, vylil na sebe víno tak se teď sprchuje. Dokáže se i dvěma deci pořádně zlít. Jak bylo na obědě s Elliotem?" seznámí mě s nedávnými událostmi a pak téma stočí na mě.
"Úžasně, co ti budu povídat. Pořádně jsme se nadlábli, jo a pozdravuje tě Patrik," vzpomenu si a využiju toho, že je brácha v koupelně.
"Opravdu? Kde jste na něj narazili?" zaskočí ho mé doručení pozdravu.
"U Dvou koní. Byl tam na obědě s nějakým chlápkem v drahém obleku. Vypadalo to, že tu restauraci často navštěvuje," schválně to trochu rozvinu a doufám, že z něj ještě něco kápne.
"To máš pravdu, chodí tam se svými nejlepšími klienty. Taky jsem tam s ním několikrát byl. Hezký a příjemný podnik," přitaká a já se nestačím divit. Takže jsem měl správné tušení a Derek je opravdu jeho klient.
"Nikdy bych do tebe neřekl, že platíš za sex," ujede mi dost nevhodná myšlenka nahlas. Vysloužím si tím dost krutý pohled a bylo by toho jistě víc, kdyby se brácha nevrátil.
"Nazdar, ty už jsi zpátky? O čem tu diskutujete?" zajímá se a přitom se souká do čistého trička.
"Jen jsem tu vyprávěl, co bylo na obědě. Budu u sebe v pokoji, kdybyste mě sháněli," zazdím to jednoduchou odpovědí a už se pakuju pryč.
(Derek)
Liamovu poznámku radši nechám plavat, nemá cenu to rozpatlávat. Chris se už vrátil a tak můžeme pokračovat v popíjení. Čím víc vína v sobě mám, tím větší chuť mám na to božské tělo vedle mě, ale to si teď nemůžu dovolit. Včera jsem mu předvedl dost slušný referát o našem současném vztahu a nejsem si jistý, zda by to sex nějak nepodkopal. Ale na druhou stranu jsem nikdy neřekl, že nechci nezávazný sex.
"Udělám obložený talíř, abychom nepili jen tak na lačno," napadne mě najednou a aspoň se tak odpoutám od těch hříšných myšlenek.
"Nechceš pomoc?" nabídne se okamžitě, ale usadím ho zpátky na gauč, s tím, že takovou maličkost opravdu zvládnu sám. Z lednice vytáhnu salámy a sýry a začnu je skládat na tác. Na volné místo dám nakrájenou celozrnnou bagetu a ještě ze skříňky vytáhnu arašídy a tyčinky. Už to mám skoro hotové, když mě zezadu obejme Chris a ruce mi položí na kyčle.
"To vypadá lahodně, ale ty mi přijdeš chutnější," zavrní mi do ucha a zakousne se mi do krku. To už je mé sebeovládání na hraně zhroucení a rozhodnu se to ponechat osudu. Přetočím se v jeho vězení a přivlastním si ty lahodné rty. Je mi dopřáno plné spolupráce, a když se od sebe odtrhneme, mám rty napuchlé a pulzující.
"Jsi hrozný pokušitel, víš to?" stěžuju si a přitom cítím, jak nás vzájemně tlačí klíny. Už je to týden co jsem naposledy spal s Patrikem a tak není divu, že reaguji prakticky okamžitě a to se ještě umocňuje tím, že je mým partnerem Chris. Všimnu si, jak tác s jídlem posune stranou a mě následně vysadí na linku. Vzájemně si svlečeme trička a osvobodíme se ze sevření kalhot. Mezitím věnujeme speciální péči již odhalené kůži a já si ho navíc k sobě tisknu nohama, které mám obtočené kolem jeho boků. Naše penisy co se mezi námi tyčí se dožadují uvolnění a tak mě Chris donutí, abych si na tu linku lehnul na lokty, a zadek mi vystrčí víc do volného prostoru. Aby ke mně měl lepší přístup, hodí si mou levou nohu na rameno a bez přípravy do mě vnikne. Celým tělem mi projede nepopsatelný pocit blaženosti, který ještě umocní okamžitým přirážením. Kvůli slasti, kterou prožívám, nejsem schopen udržet své steny na uzdě, takže nepochybuju o tom, že Liam všechno slyší. Když Chrise tahle poloha omrzí, vystoupí ze mě, stáhne mě na nohy a hned na to přehne čelem přes linku. Cítím, jak mi rukama roztáhne půlky a znovu do mě vnikne. Musím se znovu podepřít lokty, protože nechci být zedřený od linky. Aby samotný akt ještě osladil, začne mi masírovat záda a občas použije nehty, které mi zaryje do kůže tak silně až mi místy teče krev. Rány posléze olízne a mě naskakuje husí kůže. Trvá asi dvacet minut než oba dojdeme blaženého uspokojení. Ale poté ve mně zůstane a vyčkává, dokud neodezní všechny známky vyvrcholení.
"Myslím, že sprcha je na místě," vydechnu příjemně znaven. Chris na nic nečeká a bere mě do náruče a odnáší do koupelny. Tam nás oba vtěsná do sprchového koutu a zábava může pokračovat. Užijeme si ještě jedno dovádění pod sprchou a pak se umyjeme a oblečení opět usedneme k vínu a pohoštění, které jsem předtím připravil. Asi za půl hodiny se objeví Liam, který se chová, jakoby o ničem nevěděl a ze zásuvky vytáhne letáček s objednávkou pizzy.
"Budu si objednávat, chcete taky?" zeptá se s pohledem zabořeným do letáčku, kde zjišťuje jaká je nabídka.
"Jasně že jo. Ukaž," natáhne se pro to Chris a po menším kompromisu už objednáváme. Asi za čtyřicet minut už zvoní u dveří kurýr. Dám mu hotovost i s dýškem a převezmu si od něj tři krabice s pizzou. Objednali jsme si šunkovou, krevetovou a tuňákovou. Rozhodně si myslím, že po téhle kombinaci nám bude špatně, ale byla to jediná varianta, na které jsme se shodli. Neobtěžuju se špinit talíře a krabice rozložím na stůl. V tu chvíli začíná boj o svůj podíl, neboť se Chris projevil jako nenažranec a kousky pizzy v něm mizí jako Němcům do krytu.
"Hele brácha kroť se. Není to jenom tvoje," peskuje ho Liam a snaží se ubránit si svou porci.
"Nebuď škrt. Jsem větší a starší, proto potřebuju pořádně jíst. Jako můj milovaný bratříček bys to měl pochopit a podělit se," ohrazuje se hned a já už se neudržím a začnu se smát. Samozřejmě ne na plnou hubu ale snažím se to držet na uzdě.
"Je pravda, že jsi starší, možná proto by ses měl začít šetřit a ne se tolik vydávat z energie," škádlí ho dál a tentokrát poukáže i na to naše nedávné dovádění. To už se nedokážu ani krotit a naplno se rozesměju.
"Tak tohle jsi přehnal, je mi teprve třicet hošánku. Jsem v tom nejlepším věku. Ty se nesměj a braň mě trochu," nafoukne se a to i na mě.
"Promiň, já se do bratrských hádek rozhodně míchat nebudu a teď když mě omluvíte, jdu venčit," rychle se od nich distancuju a už ženu Roye se Zackem ke dveřím. Nemusím je ani nijak přemlouvat, to spíš oni mě ještě popohánějí. V půli venčení mi zavolá Chris s tím, že musí domů, takže už na mě nepočká. Domluvím se tedy s ním, že ho zítra v deset vyzvednu. Psiska pořádně proženu, aby v noci neotravovali, a skoro po třech hodinách se vrátíme domů. Já si ještě zalezu do pracovny a připravím si nějaký materiál na zítra a pak už pandu do postele hubou napřed. Budík mě vzbudí kolem sedmé hodiny, opět vyběhnu se psy, pak skočím pod sprchu a nakonec do sebe nahážu snídani, kterou pro mě Liam připravil.
"Díky, vážně jsi mě zachránil. Bez tebe bych jel hladový," poděkuju mu za spolupráci a už jedu vyzvednout Chrise. Na pondělí ráno docela hektické, řekl bych. Jen doufám, že to ve věznici půjde hladce, i když to jsem asi moc naivní, když tomu věřím.
"Dobré ráno, dáš si?" nastoupí si Chris a nabízí mi termohrnek.
"Dobré, jasně že dám. Díky," přijmu nabídku a loknu si perfektního kafe. Tohle jsem potřeboval. Doma jsem na to neměl čas, stihl jsem se jen najíst. Hrnek dám do držáku a vyjedu směrem k věznici. Jakmile vjedeme na dálnici, pořádně na to šlápnu a díky tomu jsme na místě přesně na čas. Na vrátnici se představíme a odůvodníme naší návštěvu.
"Jsem o Vaší návštěvě informován. Tady kolega Vás zavede do připravené výslechové místnosti. Až budete připravení, jen dejte pokyn k přivedení vězňů," obeznámí nás s podporou věznice a postupem, kterým se tu řídí při výsleších. Ve vyšetřovačce seznámím Chrise s našimi vězeňkyněmi a hlavně s jejich činy, za které tu sedí.
"Vypadá to, že si užijeme pořádnou jízdu," okomentuje nadcházející výslech, když dokončím představování. Pak dám pokyn strážníkovi, že je může všechny přivést. Plánuju je vyslechnout najednou a ušetřit si tím čas. Jen co se všechny nasáčkujou do výslechovky, odlehčená atmosféra zmizí a nastane tíživé ticho. Ani se nedivým, když dvě ze tří tu sedí kvůli mně.
"Vás bych tu nečekala, detektive. Jakpak Vám můžeme být nápomocny?" zeptá se sladkým hláskem pětadvacetiletá bruneta.
"Mluv za sebe ty šlápoto. Ze mě rozhodně nic nedostanete, to si radši ukousnu jazyk," ozve se rázně zrzka s mužskou postavou. Obdobnou má i povahu a mě nemůže přímo vystát.

"Když chcete tak klidně do toho. Jediné co chci vědět, jsou informace o Sabrině Burkhardové a buďte si jisté, že odsud neodejdu, dokud nebudu spokojený. Vy dvě už víte, co to znamená a Vy to radši nechtějte poznat," seznámím je s důvodem, proč tu jsme a všem třem se na tváři objeví výraz plný neklidu a nervozity. Rozhodně mi mají co říct, ale nebude lehké to z nich dostat.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Yui-chan Yui-chan | 1. listopadu 2014 v 23:27 | Reagovat

Máš ode mě pochvalu...ty víš, za co ;) Jsi moje šikulka. Dereka s Chrisem jsem si opět ráda připomněla. Doufám, že jim to takhle krásně bude klapat i dál :D. Liam s Elliotem jsou taky miláčci. Ten Ryan se mi moc nelíbí, páč už si nepamatuju, co plánuješ :D Doufám, že na pokračování nebudu muset moc dlouho čekat a dozvím se něco nejen o Sabrině, ale i Ryanovi :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama