Kapitola XVIII.

20. prosince 2013 v 17:11 | Dylan |  Secrets of loneliness
Mám sice slušné zpoždění, ale přece :D doufám, že si to užijete :D


(Derek)
Než se naděju, je tu konec srpna a já se válím na pláži Slunečného pobřeží v Bulharsku. Mám tuhle zemi rád a hlavně tuhle pláž. I když je tu vždy hodně lidí, mám tu svůj klid a nikdo si mě nevšímá. Proto sem jezdím celkem pravidelně. Jenže tento rok je to jiné. Na mysl se mi stále vkrádají Chrisova slova, jimiž mě pokáral tehdy v nemocnici. Vůbec mi nedošlo, jak moc mu svými debilními výplody mozku můžu ublížit. Nejraději bych si za to nafackoval, choval jsem se jako idiot a kvůli tomu se mnou teď nemluví on. Co nemluví, vyhýbá se mi a to i přesto, že jsem se mu omluvil a přiznal svou chybu. Sice mě to stálo hodně sil, ale uznal jsem, že měl ve všem pravdu a já mu jsem vděčný za záchranu. Ze začátku jsem to ale tolik neprožíval, protože jsem se musel vypořádat s přívaly novinářů, kteří mě chtěli jako senzaci pro své noviny. Dokonce se v jednom plátku objevila fotka, na níž bezvládně ležím na lůžku, a vede do mě několik hadiček. Článek co k tomu byl, neobsahoval nic důležitého ale jen samé podivné spekulace, které v některých případech ani nedávali smysl. Takže informace neunikli a jeden můj dobrý přítel ten plátek zlikvidoval. Myslím, že se z té likvidační pokuty už nevzpamatují. I když už to jsou dva měsíce, stále se najdou tací, co do toho šťourají a honí se za mnou jako nějací psy. Co se psů týče, asi před třemi týdny mi Elena přinesla ty neposedy a hned se začali seznamovat s novým domovem. S Aby se naštěstí skamarádili bez problémů a teď mi je Elena všechny tři hlídá. Jen doufám, že mi za ten týden nezboří byt. Aby je celkem v pohodě, ale Zack s Royem jsou jako tajfun. No jo dobrmani, hyperaktivita sama. Když se ještě vrátím k tomu únosu, asi si říkáte, jak to je s Ryanem. Popravdě jsem ho nemusel udávat, to za mě udělali ti hajzlíci a já to už jen potvrdil. John s Jess z toho byli hodně špatní, ale pro závažnost jeho zločinu ho poslali na dva roky do nápravného zařízení. A Liam? Ten se mě nečekaně zeptal, zda u mě může ještě nějakou dobu bydlet. Prý se doma cítí stísněně a nesvůj. Mám ho rád a vím, že ztráta bratra mu ublížila a tak jsem nebyl proti. Jsem tu první den a tak si nedovolím být na sluníčku moc dlouho. Vím jak je to tu zrádné. Kolem čtvrté se vrátím na hotel, převléknout se a vydám se do nedalekého Nesebaru. Je to krásné antické město, plné památek a obchodníků. Nejlepší místo pro nákupy a hlavně se to tu hemží úžasnými suvenýry. A že já si nemůžu dovolit vrátit se bez nich. Mamka by mě za to zakousla.
"Dereku?" ozve se za mnou opatrně, zrovna když si prohlížím krásné pánské tašky přes rameno. Už nějakou dobu takovou sháním. Otočím se za hlasem a párkrát zamrkám, jestli vidím dobře.
"Jsi to ty. Tak ráda tě vidím," vydechne šťastně a už bez okolků mě obejme.
"Anno! Co ty tu děláš?" zeptám se, když se od sebe odtáhneme, nemůžu uvěřit, že ji opravdu vidím.
"Jsem tu s Chrisem. Sice se mu nechtělo, poslední dobou je nevrlý, ale přemluvila jsem ho. Taky si potřebuje odpočinout. Kde bydlíš?" položí mi další otázku. Řeknu jí název hotelu a zjistíme, že bydlíme jen pár pokojů od sebe. To už se mi Anna zavěsí za ruku a táhne mě tam kde je Chris. Jen abych to vysvětlil, Anna je Chrisova matka. Ten na mě zprvu kouká jako na ducha, ale pak se vzpamatuje a nasadí tu stejnou masku jako poslední dva měsíce. Nekomentuju to a dám se do řeči s Annou. Od té se dovím, že tu jsou už týden, čemuž naznačuje i jejich nádherně opálená kůže. Společně si projdeme město a pozdě večer se vydáme do hotelu. Neuniknu ani otázce, zda už jsem v pořádku. No jo, určitě četla ty noviny. Ujistím ji, že mi nic není a u svého pokoje se rozloučíme. Tam si dám rychlou sprchu a pak se vyčerpaně svalím do postele. Stačí pár hodin s Annou a člověk je utahaný jako kotě. Dovolená probíhá v klidu a po většinu času jsme spolu. Anna totiž zastává názor, že být sám na dovolené je smutné. Chris se postupně stane přístupnějším a dokonce už spolu i mluvíme. Zbývají dva dny do odjezdu, když mi někdo v půl jedenácté večer zaklepe na dveře. Je mi to divné, protože nikoho nečekám, ale zvědavost mi nedá a jdu se podívat. Jaké to překvapení když za dveřmi stojí Chris a jeho pohled nevěstí normální přátelský rozhovor.
"Ahoj, děje se něco?" začnu opatrně, když se beze slov pozve dál.
"Myslím, že nadešel čas na trest," pronese a než stačím zareagovat, klečím nahý na posteli a ruce mám spoutané za zády. Myslí mi prolítne tichá výhružka, kterou vyslovil poté, co jsem se mu omluvil za své chování. Bylo to "Nemysli si, že to jen tak přejdu." tehdy jsem to moc nepochopil, ale teď chápu dokonale. Zezadu se na mě přitiskne, já tak zjistím, že už je v boxerkách a ještě obdržím pásku přes oči. Trhnutím za vlasy mě donutí zaklonit hlavu, a abych ji nemohl vrátit zpět, položí mi na nyní napnutý krk ruku. Ruce mám prakticky v jeho rozkroku a cítím jak je nadržený proto se ho pokusím trochu rozptýlit, ale vysloužím si tím silnější stisk na krku.
"Ani to nezkoušej, v tuhle chvíli nemáš na žádný vlastní pohyb nárok. Budeš se pohybovat jen tak, jak ti řeknu, nic víc," zašeptá mi do ucha, jež poté vezme silně do zubů. Už se dál o nic nepokouším, neboť jeho tichý, hrubý a lehce nakřáplý hlas mluví za vše. Čiší z něj zloba i chtíč zároveň. Doteď nečinnou ruku vklíní mezi mé půlky a nešetrně do mě vnikne dvěma prsty, těmi pak tlačí nahoru a tím mě roztáhne. Není to zrovna laskavý způsob, ale o to tu jde. Upřímně mě to nehorázně vzrušuje, a když do mě vrazí svůj penis, nemůžu jinak než okamžitě vyvrcholit.
"Reaguješ stejně, jako když ti tam ten hajzl poprvé vrazil dildo. Netušil jsem, že jsi takový masochista," zachraptí a začne s tvrdými přírazy. Tak v tomhle je zakopaný pes. Vzal si výslech osobně a tak ví, jak jsem reagoval. Ví, jak jsem si to celé určitým způsobem užíval. Proto je tak nabroušený. O tomhle problému nemám možnost dlouho přemýšlet, protože mou mysl silně rozostřují jeho pohyby. A zdokonalí to ve chvíli, kdy mi po napnutém krku začne přejíždět nehty a chvílemi víc přitlačí. Ten palčivě slastný pocit nemůžu vydržet. Za pomoci mučení mých citlivých míst se udělám už potřetí a to se rozhodne pro změnu polohy. Silou mě donutí lehnout si na záda a ruce mi převáže k čelu postele. Cítím jak sperma co v sobě mám, pomalu začíná vytékat a tak své nitro sevřu, co nejvíc můžu, abych tomu zabránil. Bude to znít divně, ale tak nějak mě to duševně naplňuje, když ho v sobě mám. V tomhle ohledu nejsem normální. Několik minut se nic neděje a já začnu propadat panice, že se mě tu rozhodl takhle nechat. Pak se ale pod jeho vahou zhoupne postel a na tváři ucítím jemný dotek jeho prstů. Těmi pokračuje dolů na krk a pak ještě níž. Cítím, jak občas kopíruje linii jizev a ani bradavky nenechá bez povšimnutí. Svíjím se pod jeho doteky jako užovka a své slastné vzdychání už nedokážu udržet na uzdě. Jenže pak prakticky vyjeknu, protože se mi na krku usadí něco velmi studeného a po setkání s mou kůží to vlhne. Zrádce! Používá na mě mou slabinu, o které jsem doufal, že upadla v zapomnění. Dráždění kostkami ledu. Kostkou putuje stejnou cestou jako předtím prsty, ale u bradavek se zastaví na déle, než snesu. Cítím, jak mi pod chladnými doteky tvrdnou a pak se objeví ta štiplavá bolest, která je prostě úžasná. Ale tím mučení nekončí. Když ho bradavky přestanou bavit, posune se k pupíku a k penisu. Toho taky neušetří a rovnou se vrhne na žalud. To už nezvládnu a znovu se udělám. Tím ukončím ledové mučení a Chris se mi vklíní mezi nohy.
"Snad to jako trest stačilo, nemyslíš?" optá se, sundá mi pásku a uvolní ruce. Jsem úplně mimo smysly a můj zrychlený dech se jen těžko zklidňuje.
"Jo taky si myslím, ale co bys řekl na ještě jedno kolo a tentokrát s oboustrannou účastí?" navrhnu a obtočím mu paže kolem krku. Chris se zatváří, jakože nad tím usilovně přemýšlí a nakonec se mi odpovědi dostane pomocí vášnivého polibku. Začneme hladovým mazlením, přejdeme na devětašedesátku a skončíme u dvou kol náruživého milování.
*********
(Chris)
Vzbudím se za svítání a hned se mi na tváři usadí blažený úsměv. Ten je zapříčiněn Derekem, který se ke mně tiskne a skoro půlkou těla mě zavaluje. Má tak nevinný výraz, když spí. Ten včerejšek byl docela nečekaný. Než jsem s mamkou odjel, stavil jsem se za lékařem, co dohlížel na Derekovu rekonvalescenci a vyptával se ho, zda už může mít pohlavní styk. Na to jsem obdržel kladnou odpověď a já si naplánoval, že ho potrestám za ty řeči hned, jak se vrátím. Osud tomu chtěl, že jsme se tu setkali a já prostě nevydržel mu být po boku a nepotrestat ho. Vím, že tahle noc nás nedostává do svazku a jsem si jistý, že on si to ani nepřeje. Je pravda, že se mnou rád spí, ale cítím, že o vztah jako takový nestojí nebo se ho spíš bojí. Má strach, že jakmile se dáme dohromady, znovu se to pokazí a tentokrát to bude navždy. Toho se trochu obávám i já, ale chtěl bych zkusit štěstí.
"Trochu jsem čekal, že se během noci vypaříš," uchechtne se, když se po drobném zavrtění probudí.
"Nejdřív mě to taky napadlo, ale nemohl jsem se připravit o tvůj ranní vzhled. Jsi prostě k sežrání takhle chvilku po probuzení," oplatím mu to a jemně ho kousnu do tváře.
"Už se na mě nezlobíš?" zeptá se pak opatrně. Tou otázkou pozmění atmosféru, ale nezničí ji.
"Nezlobím, teď už chci jen zapomenout. Ty čtyři dny, kdy jsem o tobě nic nevěděl, mě ubíjeli. Šílenstvím jsem panikařil a pak když jsem tě viděl v té místnosti a zjistil, co ti provedli. Splnila se má nejhorší noční můra a vrátila tolik zlých vzpomínek, že mě to málem zabilo. Bylo to jako bych se vrátil o deset let zpět, ale přitom zestárl o třicet," vydechnu mu do vlasů a potom se pokojem rozlehne tíživé ticho. Derek svůj pohled zabodává do mých prsou a jasně na něm vidím, že si v hlavě přemítá něco, co ho děsí. Nakonec se rozhodneme nechat to být a užít si zbytek dovolené se vším všudy. Mamka náš společný příchod na snídani nekomentuje a je ráda, že spolu už konečně mluvíme normálně. Než se stačíme otočit, sedíme v letadle směr Philadelphia a vracíme se zpět do obvyklého života. Vždycky mi přijde dovolená jako jiný svět. Nikam nemusím spěchat, nikdo mi nediktuje co a jak dělat. Prostě relax. Z letiště zamířím rovnou domů a mamka se mnou. Bude u mě nějakou dobu bydlet a i proto jsem rád, že už mám byt komplet vybavený a zabydlený. Dalo mi to slušnou práci, hlavně volba nábytku. Nic se mi nezdálo dost dobré, ale nakonec jsem si pořídil vše, co bylo potřeba.
**********
(Derek)
Doma mě čekají rozdivočelá štěňata a zlenivělé kotě. Okamžitě udeřím na Elenu, co že mi to s nimi provedla. Takoví rozhodně nebyli než jsem odjel.
"Já za nic nemůžu. Ti dva jsou prostě nezastavitelní, a Aby to už asi vzdala. Poslední tři dny se jen válí a je líná jak prase," obhajuje se a radši se rychle pakuje, než stihnu říct popel. Jen si povzdechnu a se všemi se pořádně přivítám. Co se suvenýrů týče, nezapomněl jsem na ně a přivezl jim hromadu pamlsků. Nijak neotálím a kufr ihned vysypu do pračky a začnu s praním. Zkontroluju zásoby jídla a pak se spolu s Liamem vydáme do samoobsluhy, kde uděláme obrovský nákup. S několika taškami se dotáhneme zpět a všechno pečlivě srovnáme do polic či lednice. Večer pandu únavou do postele a ve vteřině jsem tuhý. Ráno mě vzbudí vyzvánění mobilu. Volá Sam a tak neváhám a zvedám to. S panikou v hlase mi líčí, že večer musí na první zkoušku nového muzikálu, v němž zaujímá hlavní roli. Problém se v tom, že jí její stalker napsal další dopis, ve kterém se nepřímo zmiňuje o své přítomnosti na zkoušce. To jí samozřejmě rozrušilo a teď se tam bojí jít. Nijak se nerozmýšlím a přislíbím jí doprovod. Tímhle slibem ji dostatečně uklidním a jdu spáchat ranní hygienu. Dopoledne strávím s Liamem a společně se snažíme unavit ty tři moje chlupaté bestie. Aby se po mém příjezdu vzpamatovala, a řádí stejně jako Roy se Zackem. Něco málo po čtvrté hodině vyzvedávám Sam u jejího domu a vydáme se do místního divadla, kde se koná zkouška muzikálu. Divadlo je plné účinkujících a režisér si je rovná podle toho jak budou vystupovat. Má maličkost tu nikomu nevadí, spíš naopak se přítomné ženy nějak nemohou soustředit na své texty. Pár tváří tu znám, a pokud vím tak je tu několik, které jsem viděl i v restauraci. To mi ztěžuje práci. Kdyby tu byl jen jeden kdo se účastnil obou akcí je to jasné, ale takhle. Moc podezřelých najednou. Sam je evidentně vystrašená a ve všech mužích tady vidí potencionálního stalkera. Kvůli tomu je roztěkaná a tak dostane od režiséra několikrát vynadáno. Až ke konci se dokáže dostatečně uklidnit a poslední scénu zahraje bezchybně. Když se loučíme a odcházíme k autu vrtá mi něco hlavou. Proč nás stalker upozorňuje na jeho přítomnost, když se pak o nic nepokusí? Nesedí mi to, ale o tom se Sam nezmíním.
"Nechceš jít dál?" optá se, když zastavím před jejím domem a já na ní vidím, že by ráda něco řekla.
"Klidně, nikam nespěchám," souhlasím a potom co zaparkuju, jdeme do jejího domu. Přijmu nabídku na kávu a chvilku si jen tak povídáme, když se debata začne ubírat podivným směrem.
"Poslyš Dereku, udělal bys pro mě něco, teď když spolu na oko chodíme?" začne a já vycítím, že se ženu do problémů. Ale na druhou stranu jsem zvědavý, co mi chce.
"Záleží na tom, zda toho budu schopen," odpovím neurčitě a tím ji donutím své přání více specifikovat.
"Chci, aby ses se mnou pomiloval. Víš, já tě miluju už od základky, ale vždy jsem se bála, že mě odmítneš a pak Chris. Ale teď cítím, že i ty jsi už o tom někdy uvažoval a že pro tebe nejsem jen obyčejná kamarádka z dětství. Mám jen jediné přání a to abys byl můj první. Ano i přesto, že mi je 28, tak jsem stále panna a to jen proto, že jsem doufala v podobnou situaci, jako je tahle," vybalí na mě co má na srdci a na ní zůstanu zírat jako kráva na nově natřená vrata. Tak ona se semnou chce vyspat? Tomu říkám překvapení. Obávám se, že jsem se dostal do dost těžké situace. Pokud jí odmítnu, může se stát, že uteče a stalker si jí odchytí a bůh ví, co jí udělá. Ale na druhou stranu by to nemuselo být špatný, zvlášť když má pravdu v tom, že jsem nad tím už párkrát uvažoval. Nebyla by první žena, se kterou jsem spal.
"Dobře, ale praktikuju pouze hrubý styl sexu. Neumím být něžný a ohleduplný," upozorňuji ji na riziko, že jí můžu ublížit. To ji na chvíli zabrzdí, ale ve finále na podmínky přistoupí. Prý to mám udělat, tak jak to mám rád. Po tomhle už neváhám, hrubě si jí přitáhnu a zmocním se jejích rtů. Během prvotního poznávání se, dojdeme do ložnice, kde z ní začnu strhávat oblečení. Když je úplně nahá otočím si jí k sobě zády a těsně se k ní přitisknu. Krk jí zasypávám dravými polibky a sem tam udělám cucflek. Během toho si hraju s jejími prsy a pak jednou rukou zabrousím i do rozkroku. Roky odříkání si nyní vybírají svou daň a projevuje se v podobě vzrušení celého jejího těla. S takovou ani nebudu muset použít lubrikant. Když se chystám k aktu, položím ji na postel a vklíním se jí mezi nohy. Aniž bych jí upozornil, vniknu do ní a zděšený výkřik mě přesvědčí o tom, jak moc takovou bolest nečekala. Pravděpodobně to o absenci ohleduplnosti nebrala vážně a teď se ujistila, že mě měla vážně brát. V tomhle nikdy nežertuju. Nečekám, až se mi přizpůsobí a začnu se sebeuspokojováním. Nezáleží mi na jejím uspokojení. Nikdy mě nezajímá, jak se cítí ten druhý, hlavně že já nabudu naplnění svých potřeb. Jen s Chrisem je to jiný. S ním je vše jiný, než s ostatními. Jakmile se do ní udělám, začnu se znovu pohybovat a tak to dělám, dokud nejsem dostatečně vybouřený. To v překladu znamená trojitá dávka. V tom momentu se od ní odsunu a vyrazím ke koupelně. Cestou si stihnu všimnout krvavé skvrny na prostěradle, ale to není má starost. Dostala co chtěla a tím má práce končí. Beze slova se obléknu a nechám jí tam tak jak je. Sednu do auta a vyrazím domů. Tam se spolu s Liamem navečeříme a pak se zašiju v ložnici. Druhý den mi zase začíná služba a do práce dorazím s hroznou náladou.
"Ježiši, ty se tváříš. Špatná noc?" zděsí se mě Tony, když si ke mně přisedne v kuchyňce na kávu.
"Po včerejšku musím přehodnotit svůj žebříček nejhoršího sexu v mém životě," pronesu a tím mu to dostatečně vysvětlím. Hodí po mě výraz, jo to taky znám a pak mě utěšuje, že se určitě naskytne lepší. Lepší, není to tak dlouho, co jsem zažil ten snad nejlepší.
"Doufám, že jste mi nechali trochu kafe. Co probíráte?" vejde do kuchyňky Chris a se zájmem si nás prohlíží. Nenápadně Tonyho upozorním na to, aby držel jazyk za zuby. Nechci, aby o tomhle věděl. Je sice pravda, že spolu nechodíme a tudíž mu to může být jedno, ale pravdou je, že my dva spolu máme silné pouto a já ho nechci ranit. Je mi proti srsti přiznat mu, že chvíli potom co jsem spal s ním, jsem to samé udělal i se Sam.
"Ále vyzvídám, kdy mi Derek ukáže ta štěňata. Ty už jsi je viděl?" vymyslí si Tony a musím mu tleskat. Lepší výmluvné téma si najít nemohl.
"Jo viděl, jsou úžasní. Pořád si chtějí hrát, ne jako Aby, která mě nesnáší," odfrkne si. Jo to je problém. Na Chrise vždy kočky reagovali útočně a nesnášenlivě. Oproti tomu psy se ho nemůžou nabažit a doslova na něm visí. Přitom on osobně zbožňuje všechny zvířata. Od psů po pavouky. Některou havěť bych do ruky nevzal, ale jemu to nevadí. Je to velký milovník.

"Kočky jsou víc citlivé na povahy lidí. Nejspíš jim ta tvoje nevoní," utahuju si z něj a pak zapředeme horlivou debatu na téma mazlíčci. Tony chová různé hlodavce a vypráví nám historky o tom, jak mu několikrát překousali dráty. Je to zvláštní, ale Tony mi opravdu přirostl k srdci a jsem mu za jeho přátelství vděčný. Nastoupil sem jako náhrada za Leona slušně vybavený všelijakými pomluvami na mou osobu. Jenže on je nebral vážně a jednal se mnou úplně bez předsudků. To se dnes už moc nevidí, a proto jsem rád, že můžu mít takového parťáka.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Yui-chan Yui-chan | Web | 27. prosince 2013 v 21:14 | Reagovat

Gome, gome, gome že je to tak pozdě, ale musela jsem se psychicky připravit na tu pohromu. Ovšem vezmu to od začátku. Zaprvé to Bulharsko, vlastní zkušenost, co? :D scéna s Chrisem bylo něco podle mého gusta , četla jsem to dvakrát, abych si to náležitě užila, protože mi je jasné, že to zase dlouho neuvidím. I když jsem ráda, že Derekovi konečně trochu povoluje srdce, co se Chrise týče, to mi hraje do noty (je mi jasné, že tobě moc ne :D ). Na Sam má stále stejný názor. Je to mrcha! A začínám mít pocit, že žádný stalker neexistuje, že je to jen výmluva Sam, jak dostat Dereka do postele! grrrr. Jinak ovšem se samozřejmě těším na další díl, kterého se doufám, dočkám :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama